Humpolec (Krčíci)
Dobrý den. Jsme rodáci z Humpolce. Možná, když slyšíte Humpolec, napadne Vás hlavně věta- Hliník se odstěhoval do Humpolce- ano přesně, z toho Humpolce jsme i my, i když jsme osobně Hliníka nepotkali. Máme tu však jeho muzeum, jeho pomník… V Humpolci je však i židovská synagoga a židovský hřbitov.
A teď už něco o nás. Jsme tři bratři. Hlavním kapitánem jsem já Aleš Krčil, i když jsem nejmladší. Důvod je ten, že už jsem „starý mazák“ a bráchy jsem přijal k sobě do týmu nově. Původně jsem z týmu Azimháhla, ale jelikož už jsme v deváté třídě a brzy se každý odebereme do jiné školy, domluvil jsem se s bratry, že budeme dále pokračovat spolu. Navazujeme na Azimháhla jako nová skupina Krčíci. Nyní bychom se chtěli jednotlivě představit.
Já jsem Aleš Krčil a brzy mi bude 14. let. Zajímám se snad o vše, co se netýká ručních prací a malování. Rád soutěžím a tím jsem se dostal snad k nejkrásnější soutěži, kterou jsem absolvoval, Převezměte terezínskou štafetu. Mám doma také spoustu diplomů a cen z této soutěže. Velice cenné jsou pro mě dopisy od pamětníků. Úplně mě vše uchvátilo, soutěžní otázky, psaní časopisu, pobyt v Terezíně, vyhlašování, lidé, kteří se na soutěži podíleli, lidé, kteří byli součástí soutěže, lidé, kteří už bohužel nejsou mezi námi, ale v Terezíně museli nedobrovolně žít, prostě všechno. Někdy jsem měl pocit, že kluky z domova 1 znám a jsou mými kamarády. Skoro jsem až slyšel, že mluvím s Hanušem, Petrem… Všem bych přál dostat se aspoň jednou za život k takové soutěži a mít možnost dál pokračovat. Jsem hrdý na to, že já už úspěšně dosoutěžil a převzal terezínskou štafetu, že já už jsou součástí a pokračovatel, že už patřím mezi tyto skvělé lidi a chci mezi nimi být co nejdéle. Chtěl bych toto poselství dávat dál, zatím jsem rád, že se mnou půjdou dále i moji bráškové…
Tak na to můžu navázat, jmenuji se David Krčil a tento rok mi bude 16. let. Je to sranda, ale chodím do stejné třídy jako Aleš. Jsme asi tak svázaní, že se Alešovi povedlo ke mně přeskákat do třídy, prostě nešel do první a páté třídy a skončil až u mě :). Chápu, že to není jen sympatiemi ke mně, on je prostě tak chytrý, ale zase skromný a nikomu to nedává na obdiv. Musím zase neskromně přiznat, že já jsem lepší v počítačích a angličtině, takže už jsem mu i trochu pomáhal v psaní časopisu. Jsem spokojen, že mi nabídl, abych už pokračoval i veřejně. Tak jsem tu a rád, Aleš mě vždy o všem živě povídal a vlastně tím i strhl na svou stranu a tím i na Vaší, těším se…
A co já? Jmenuji se Tomáš Krčil, letos mi bude 18. let a myslím si, že kluky dobře doplňuji. Chodím na gymnázium, kde už bráchům držím místo :). Jsem hlavně sportovec, závodně hraji stolní tenis a fandím Spartě, třeba mezi Vámi najdu i někoho, s kým si o tom popovídám. Jelikož jsem doma o Vás moc hezkého slyšel, chci taky patřit do této skvělé skupiny, být nápomocen a převzít terezínskou štafetu.
Tento tým již udělal rozhovor s paní Demelovou, přečtěte si ho!
